Trýznivé tajemství Stažení (Přečtěte si online.Download) zdarma kniha PDF, ePub, Kindle

Posted by

Trýznivé tajemství

Matematická novela o vzniku neeuklidovské geometrie. Autor známých pozoruhodných knih na pomezí historie, matematiky a filosofie na základě svých znalostí rekonstruuje tajemný příběh objevitelů nového pohledu na geometrický svět.

Objev neeukleidovské geometrie je opředen mnoha podivnými událostmi. Gaussovo zamlčení tohoto objevu a osudy druhých dvou objevitelů, Jánose Bolyaie a Nikolaje Lobačevského, dodnes k sobě váží pozornost historiků matematiky a vůbec vědy.

Neméně záhadné je i tvrdošíjné trvání zmíněných matematiků na bezespornosti této nové geometrie, ačkoliv teprve až po jejich smrti byla její relativní bezespornost vůči geometrii eukleidovské prokázána užitím nových matematických výsledků. Přitom právě tato klíčová záhada unikala až dosud pozornosti geometrů. Pro čtenáře, kteří nepřečetli knihu Úhelný kámen evropské vzdělaností a moci, je připojen dodatek, v němž je stručně nastíněn vývoj problému tzv. axiomu o rovnoběžkách.




Kniha v českém jazyce!


Stažení Trýznivé tajemství zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:


Trýznivé tajemství (0.00 EUR)


Stažení Trýznivé tajemství zdarma kniha:

MIRROR-2




Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto se musíte zaregistrovat kliknutím na některý z odkazů na této stránce:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!


    Žánr:
    Literatura česká, Filozofie, Matematika a logika
    Vydáno: , Práh
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (3)

    Přidat komentář

    Lector

    15.11.2013

    Řekli byste, že 1,5 mm oproti velikosti zeměkoule je moc? Ne, ani zdaleka. Bez výčitek můžeme ten drobeček proti Zemi zanedbat. A přesto je těch 1,5 mm životně důležitých. Těch 1,5 mm je, zjednodušeně řečeno, deformace prostoročasu v okolí Země vyvolaná její hmotou. Je to vzdálenost, která je nezanedbatelná při výpočtech v satelitní navigaci. Je to drobný nesoulad v eukleidovské geometrii, který z ní dělá geometrii neeukleidovskou. Nebýt Einsteina a jeho obecné teorie relativity, stále bychom namísto GPS mávali ohmatanými autoatlasy.
    A nebýt geniálního matematika C. F. Gause (a jeho následovníků Lobačevského, Bolyaie a Riemanna), pracně by Einstein hledal interpretaci svého obrovského objevu.
    Trýznivé tajemství je obsahem sice útlou, ale jinak báječnou knihou o „nalézání svatého grálu“ geometrie – řešení pátého Eukleidova postulátu o rovnoběžkách. Je to kniha o Gaussovi a jeho vnitřním boji, zda zveřejnit či nezveřejnit svůj revoluční objev – objev nové geometrie. Gausse po celou dobu jeho utajování pronásledovaly myšlenky na to, že svým objevem předběhl dobu o desítky, možná stovky let. Věděl, že jeho objev není v jeho době schopen nikdo docenit. A měl pravdu, téměř o sto let dobu skutečně předběhl.
    Dnes, v době, kdy se badatelské týmy přebíhají v tom, čí vědecká zpráva doputuje do redakce Nature, se zdá nepochopitelné, že Gauss svůj objev desítky let tajil a s ulehčením uvítal, když na stejnou věc přišel někdo jiný. Proč? To nastiňuje Vopěnkova kniha, byť s dávkou vypravěčské licence. A Prof. Vopěnka je nejen skvělý matematik, popularizátor vědy a filozofie, ale i skvělý vypravěč.
    Trýznivé tajemství jsem vzal do ruky poté, kdy jsem před nějakým časem přečetl Vopěnkovo velkolepé dílo Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci aneb Rozpravy s geometrií a měl jsem pocit, Trýznivé tajemství je nezbytnou tečkou za tímto (mým) výjimečným čtenářským počinem.
    Doporučuji jej všem bez ohledu na to, zda matematiku máte nebo nemáte rádi. Je to příběh o tom, jak se rodila dnešní doba, je to příběh lidí, kteří zasévali první semínka k tomu, abychom mohli číst tyto řádky on-line v tabletech.

    nightlybird

    12.05.2013

    Na Vopěnkovo Trýznivé tajemství mne nalákal svým komentářem HTO a mohu prohlásit, že to nebylo marné čtení (jak komentář, tak i kniha). Ten komentář je docela výstižný, nedá mi to ale, abych nepřipojil pár poznámek, tak více méně technických. Kniha sice pojednává o matematice, ale jen o její do jisté míry specifické části, eukleidovské a neeukleidovské geometrii a pro ty, kterým při slově matematika vyskočí studený pot či se osypou – netřeba se bát, autor se při vysvětlování pojmů vyhnul obvyklému matematickému materiálu či rituálům. Pro zatvrzelé odmítače – uvedené téma sice patří do matematiky, ale autor je pojímá spíše filozoficky – ono vlastně určuje náš pohled na svět okolo nás, jeho aplikace se promítá třeba do GPS, umožňuje pochopení vícerozměrných systémů.
    Kniha má vlastně dvě části. První tvoří část fiktivního životopisu jednoho z „otců“ neeukleidovské geometrie Gausse – mohlo by se zdát, že je zbytečné to číst, jednak je to fikce, jednak to není akční. Opak je pravdou. Jakkoliv je tato část chudá dějem, je „našlapána“ myšlenkami a zejména ti, kteří si smlsnou na knihách filozofů, si přijdou na své. Ukázky si najděte v komentáři HTO.
    Druhou částí knihy je vlastní vysvětlení pojmu, které je pochopitelné (snad) i pro nematematiky. A pokud by se čtenáři zdálo málo podrobné, přidám ještě odkaz na trochu podrobnější i když stručnější vysvětlení pojmu :
    http://www.talnet.cz/documents/18/f0cd37a3-1d98-4ff8-b186-ab15f51e2ec6
    Jestliže stále váháte, jestli se takovou problematikou zabývat, připojím ještě pár postřehů.
    Žijeme v prostoru, který vnímáme jako trojrozměrný a vzhledem k rozměrovým disproporcím jsou naše smysly nastaveny vlastně spíš dvojrozměrně, tedy na rovinný prostor a jsme schopni vnímat geometrii eukleidovskou (i když je v našem trojrozměrném světě vlastně nepřesná). Navíc nás naše smysly šálí, především zrak. Nemusím zacházet do různých hříček. Každý, kdo koukal na železnici někde v rovině vidí, že koleje, které jsou rovnoběžkami se na obzoru sbíhají a dobře ví, že to není realita. Záleží bezesporu na vztahu pozorovatele a pozorovaného objektu. Kruh v rovině, se z prostoru může jevit jako elipsa nebo úsečka a proto právě přes pochopení neeukleidovské geometrie vede cesta k chápání nejen našeho světa a vesmíru, ale k pochopení a představení si prostorů vyšších řádů, kde součet úhlů trojúhelníka nemusí být vždy 180 stupňů a nemusí platit 2+2=4.
    Ještě mne v souvislosti s výše uvedeným napadlo: Jak nás, jako trojrozměrné objekty, vidí a vnímá hypotetický pozorovatel ze 4rozměrného prostoru?

    HTO

    02.04.2013

    Slyšel jsem před lety, když vyšly Úhelný kámen a Vyprávění o kráse, že profesor Vopěnka je možná nejvzdělanější člověk, který dnes žije. Po přečtení téhle útlé knížečky tomu věřím. V matematice se za násobilkou pěti cítím nejistý (s výjimkou toho, že 9 x 9 = 81, což ovšem znám ze skotské kámasútry), ale autor tady dokazuje, že i úžasně náročná myšlenka – náročná matematicky i filosoficky – jde vysvětlit zcela jasně. A jestli to není znakem velké mysli, pak už nevím, co je. Věřte mi, že i když vás matematika vůbec nezajímá nebo ji považujete za nepochopitelnou, tahle kniha vás přilepí do židle a otevře vám mnohé obzory. Kromě toho je výborně napsaná, krásným jazykem jsou tady popsány věci, o kterých víte, ale třeba si je neumíte tak jasně zformulovat. Kdo by si při popisu účinku neobvyklého objevu na lidskou mysl nevzpomněl na Champolliona, jenž, rozluštiv hieroglyfy, se zhroutil přemožen štěstím? Kdo by neocenil zasvěcený popis toho, jak se v určitou dobu objeví určitá myšlenka a putuje mezi lidmi, proč ten, který učinil poslední objevný krok, bývá považován za objevitele a proč objevy působí jako blesky z čistého nebe? Příběh Gaussova objevu neeukleidovské geometrie doprovází studie, která vás do této problematiky zasvětí tak jedinečným způsobem, že se okamžitě začnete shánět po dalších informacích: i to myslím svědčí o autorově velikosti. I z Gaussových úst zde uslyšíte to, že čím víc tajemství odalíte, tím více se jich před vás staví, jak o tom mluví dr. Bhagavantum (http://www.databazeknih.cz/knihy/tri-pojednani-o-zen-buddhismu-146343 ). A i tady se setkáte s lidmi, jimž „verze [o Gaussově špatném charakteru] vyhovuje proto, že nemohouce dosáhnout velikosti jiných, libují si v odhalování a zveřejňování jejich nedostatků“. A toho, kdo by se bál, že se mu začne filosoficky rozostřovat svět, když se seznámí s neeukleidovskou geometrií, může uklidnit to, že ač jsou možné různé čisté přírodovědy, rozdíl mezi nimi je tak malý, že ho nezpozorujete.

    Výpisků by bylo možno okopírovat mnoho, ale vybral jsem si tento: „Objev je zjevením neznámého. Cíl nějakého zkoumání lze stanovit předem; objev teprve v okamžiku, kdy byl učiněn. Něco objevit znamená nalézt to, co nebylo hledáno, ba ani tušeno. Přitom nalézt to může jen ten, kdo hledá, ať už se odvážně pouští do neznáma, nebo se jen dívá pozorněji než ostatní.

    Často to, co je vskutku objevné, leží vedle cesty, po níž se ubíráme k nějakému předem stanovenému cíli. Kdo však k němu jen slepě jde po vytyčené cestě a nedívá se napravo ani nalevo, ten možná k němu dojde, zvítězí, ale objev neučiní; zmocní se pouze toho, o čem už vlastně předem věděl. Takový hledající nenalezl to, co nalézt mohl, kdyby se byl pozorněji díval na cestu a vedle ní. Nezřídka se dokonce stává, že taková cesta ke stanovenému cíli ani nevede, a pak ten, kdo nemá sílu ji opustit, stále jen po ní bezvýchodně bloudí.

    Avšak jen pouhé dívání se na cestu a vedle ní ještě nestačí. K tomu, co se tam nachází, musíme být přívětiví, vítat to, mít pro to takové porozumění, které nás k tomu z vytyčené cesty svede a zastíní dříve stanovený cíl, a ne chápat to jako něco, co nás jen rozptyluje a zdržuje. A také ovšem musíme mít štěstí. Jednak při výběru cesty, aby byla taková, vedle níž něco objevného vskutku je, jednak abychom to nepřehlédli, abychom si toho v příhodnou chvíli povšimli.

    Od toho, kdo jde do neznáma, se objevy očekávají. Kdo procházeje známými místy objeví při svých cestách nové porozumění pro to, co tam leží a co tam bylo vídáno, kdo to tímto novým porozuměním převrátí v něco jiného, ten může učinit objev převratný.“