Peleus
1 09.10.2016
Svým způsobem velmi pozoruhodná kniha, která nastavuje zrcadlo naší lidskosti a všeobecně uznávané etice, jež před tímto zrcadlem přísně zkouší. Skutečně tváří v tvář dokážeme udržovat všechny tyto zásady, o nichž se tak rádi myslíme, že jsou nám zcela vlastní, nejenom v období dostatku a blahobytu, ale i v období, kdy jde doslova o to kdo s koho?
– – – – –
"Vy rozmazlenci, vy si myslíte, že demokracie je Bohem dané právo? Očekáváte ji, vy ji přímo vyžadujete. Tak teď dostanete šanci si ji vyzkoušet."
To jsou přesně jeho slova. Byli jsme ti, kteří měli rozhodnout, kdo bude potrestán. Rozdělili nás do skupin po deseti a nechali nás, abychom hlasovali o tom, kdo z naší skupiny bude popraven. Genialita. Naprostá, vyložená, zkurvená genialita. Obyčejné popravy možná mohly posílit disciplínu, možná dokázaly zavést pořádek mezi jednotky odshora až dolů, ale tím, že z nás udělali komplice, nás drželi pohromadě, a to nejen prostřednictvím našeho strachu, ale i naší viny. Mohli jsme říct ne, mohli jsme odmítnout a nechat se sami zastřelit, ale my jsme to neudělali. Ten den jsme se vzdali svobody a byli jsme šťastní, že jsme to udělali. Od toho momentu jsme žili ve skutečné svobodě, protože jsme mohli ukázat prstem někoho jiného a říct: "Oni mi řekli, ať to udělám! To byla jejich chyba, ne moje! Já jsem jen uposlechl rozkaz!"
– – – – –
Mnohé z jeho návrhů na první pohled vypadaly bláznivě, ale když jste se dostal pod povrch, uvědomil jste si, že základem je nevyvratitelná logika. Vezměte si například ty nové trestní zákony, ty mě opravdu dostaly. Strkat lidi do klády? Mrskat je na náměstích? Co to jako je, Old Salem ne tálibánský Afghánistán? Dokud se člověk nezamýšlel nad tím, jaké možnosti se nabízely, znělo to barbarsky a neamericky. Co uděláte se zloději a lidmi, kteří rabovali, nacpete do vězení? A komu by to prospělo? Copak si někdo mohl dovolit vyhradit spoustu tělesně schopných lidí k tomu, aby krmili, šatili a hlídali další tělesně schopné lidi? A především – proč byste ty potrestané měl uklízet z očí veřejnosti, když vám mohou posloužit jako nedocenitelný odstrašující prostředek? Lidé se děsili toho, že ostatní lidé budou vědět o jejich zločinech. Ostuda je mocná zbraň. Neexistuje člověk, jenž by byl více než právo, takže občané viděli, jak nějaký senátor dostal patnáct ran za to, že se namočil do válečné šmeliny. Napomohlo to potlačování zločinnosti daleko víc, než kdyby na rohu každé ulice stál policista.
– – – – –
"Takže vy jste se nikdy nepokusili ten problém vyřešit?"
"Ale jděte… Můžete vůbec vyřešit chudobu? Můžete vyřešit kriminalitu? Je vůbec možné vyřešit nemoci, války nebo nějaký jiný společenský herpes? Není, do pytle. Jediné, v co můžete věřit, je, že se vám je podaří udržet na zvládnutelné úrovni a tak lidem zajistit, že si budou moci relativně v klidu žít. To není cynismus, to je dospělost." "Nemůžete zastavit déšť. Jediné, co můžete udělat, je postavit střechu a doufat, že jí nepoteče, tedy alespoň že jí nepoteče na lidi, kteří vás budou volit."
Posted by 
