Štát Stažení (Přečtěte si online.Download) zdarma kniha PDF, ePub, Kindle

Posted by

Štát

Platónov Štát (Politeia), dielo v desiatich častiach, je po Zákonoch najrozsiahlejším a z hľadiska poznania celého systému Platónovej filozofie najvýznamnejším dialógom vôbec. V ňom vyjadril Platón nielen svoje sociálno-politické názory o „ideálnom štáte“, ale je to zároveň základné dielo aj pre poznanie jeho ontologických, gnozeologických, ako aj psychologických, etických a estetických názorov. Je to dialóg, ktorý zhŕňa Platónove názory predchádzajúcich dialógov, no zároveň je ho možné chápať ako východisko pre jeho nasledujúce dialógy, ktoré je možné čítať ako vysvetlenie a zdôvodnenie Platónových téz v Štáte.



Kniha v českém jazyce!


Stažení Štát zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:


Štát (0.00 EUR)


Stažení Štát zdarma kniha:

MIRROR-2




Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto se musíte zaregistrovat kliknutím na některý z odkazů na této stránce:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!


    Žánr:
    Literatura naučná, Filozofie
    Vydáno: , Kalligram
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (7)

    Přidat komentář

    Misericordia

    12. března

    Platón zažil dno slávnej athénskej demokracie, ktorá sa stala oligarchiou a poslala toho najlepšieho spomedzi seba, Platónovho učiteľa, na smrť. Kto zastaví tento úpadok obce?

    Platón hľadal ideálne spoločenské usporiadanie, kde dostane filozof priestor. Je filozof tým, ktorý by bol schopný spravodlivej vlády? Platón tomu zrejme naozaj veril. Veru, kto by mal byť ideálnym vládcom, ak nie ten, komu nejde o moc a vlastné obohatenie, ale o spoločné dobro a spravodlivosť? Tí najlepší, ktorí vlastne nechceli byť pri moci, no boli vyzvaní, pretože pociťujú zodpovednosť za veci verejné, sú však v dejinách zriedkaví, čo si Platón určite uvedomoval a na čo znovu poukazovali aj ďalší filozofi. Prečo ale majú byť správcovia obce filozofmi? Filozof je ten, ktorý premýšľa, uvedomuje si obmedzenosť vlastnej perspektívy, je schopný porozumieť náhľadu druhých a zmeniť ten svoj, miluje pravdu a usiluje sa o to, čo je rozumné a spravodlivé i o to, čo nás presahuje, o dobro. Je schopný rozlišovať to dobré a vie, že to nie je niečo súkromné. Uvedomuje si, ako je ľahké zneužiť rétoriku vo verejnom priestore. Je problémom to, že je to len ideál?

    Domnievam sa, že Politeia nemusí byť chápaná ako konkrétny návod na politické zriadenie (aspoň to dúfam v prípade strašných, vtedy praktizovaných, "eugenických" predstáv), ale jedná sa skôr o nový impulz a veľký „myšlienkový experiment“. Myslíte si, že by si jeden z najväčších mysliteľov v dejinách nebol vedomý, že by to takto jednoducho nešlo? Že jednotlivé štáty nemajú rovnakú dejinnú tradíciu, spoločensko-hospodárske podmienky a geografické prostredie? (Sám spomína, že je mieni grécku obec). Minimálne sa sám poučil a napísal odlišné dielo Zákony.

    Neučí nás to dnes tomu, aby sme boli na pozore pred projektmi dokonalého spoločenského systému? Pretože spravodlivosť predpokladá poslušnosť každého k zákonu a morálke, čo sa však nedá nikdy zabezpečiť, iba ak za cenu násilného donucovania. Vtedy sa však duša, ako píše Platón, nemôže učiť. Politeia je predovšetkým dielo o ľudskej duši a starostlivosti o ňu. Náš individuálny život je tu malým obrazom spoločnosti. Je to najprv duša, ktorá sa buď stane a zostane spravodlivá, alebo nie. A to, aká bude, veľmi závisí od nasmerovania výchovy a teda hlavne aj od človeka samého, pretože skutočné učenie prebieha vo vnútri človeka a vyžaduje dlhodobé úsilie a otvorenosť pravde… A od toho, ako si tento vnútorný boj vybojujú ľudia, ktorí sa dostali k moci, (a od toho, akými myšlienkami a činmi boli „naplnené“ ich duše), bude závisieť ich vláda, a teda aj život a atmosféra v spoločnosti.

    DarthSoren

    01. března

    Hodně utopický spis. Jeden ze základních textů pro studenty filosofie, jeden z nejznámějších textů antického světa, který se stal základem moderní evropské kultury. Je tady ale vidět, že něco takového by nikdy nemohlo existovat. Už možná jen kvůli tomu, že podle Platóna by měli vládnout filosofové, s čím by určitě mnozí nesouhlasili, ovšem já bych s tím i souhlasil, protože vím, že studium filosofie není sranda a filosofové musí disponovat všeobecním rozhledem a myšlením, které často lidé a také politici (to, jestli jsou politici lidmi je dost nejasné) postrádají. Co mnozí zřejmě nedokážou pochopit. A píchalkové teď budou držkovat 😀 Ale jedna věc mi není jasná – proč lidé odsuzují Nietzscheho a přirovnávají ho k nacionalistům (co i on sám absolutně popřel) a u Ústavy si nikdo nevšiml, že si z ní nacisté pravděpodobně pár věcí vypůjčili (eugenika).

    Dyaebl

    25.12.2017

    Obdivuji samotnou utopii obce, jež tu je představena, ačkoliv nerealizovatelná, (jako každá utopie), ale mnohem více žasnu nad formou, jakou je představena. Ať čtu jakýkoliv Platónův dialog, žasnu nad propojením dialektického myšlení s poetičností jazyka, ale v Ústavě jsem to vnímal mnohem více, nežli třeba u Parmenida.
    Geniální!

    chamyl

    05.12.2016

    Platón (a Sókratés) opět dokazují, jak velkými filozofy byli. Zde již smazaný komentář o „příručce totalitních systémů“ ukazoval buď na nepochopení, nebo na snahu o hloupou originalitu hodnocení. Není nutné souhlasit se všemi myšlenkami tohoto řeckého myslitele, ale to nic nemění na neuvěřitelné komplexnosti a propracovanosti jednotlivých tvrzení uvedených nejen v tomto díle. Jejich vstřebáním se kritickému čtenáři otevírají další dimenze uvažování o chodu, řádu a smyslu světa a je pouze na něm, jaký k nim zaujme postoj. Případný nesouhlas by měl ovšem (především sám pro sebe) vyargumentovat podobně jako to udělal Platón.
    Omlouvám za tapetu, ale neodolám a raději místo svých uvedu zde v komentáři některé myšlenky z této knihy. Připomínám, že níže uvedené věty byly napsány před téměř 2400 lety…

    „Nuže, zdalipak také i demokracii rozvrací nenasytnost v tom, co si stanoví dobrem?“ „A co myslíš, že si stanoví?“ „Svobodu. Neboť jak bys slyšel v demokratické obci, to prý jest její nekrásnější statek a z toho důvodu že jedině taková obec jest hodným domovem pro člověka vrozenou povahou svobodného.“ … „Zdalipak tedy – to jsem chtěl právě říci – nenasytné užívání této věci a zanedbávání ostatních nepůsobí převrat i v této ústavě a nepřipravuje vznik pro tyranii?“
    … „Není-li pak nutno, aby v takové obci myšlenka svobody zachvátila všechno?“ … „A nutně pronikne, příteli, i do soukromých domů a posléze se vštípí anarchie i zvířatům.“ … „Tak například otec si zvyká rovnati se dítěti a báti se svých synů, syn pak rovnati se otci a nemíti před rodiči ani ostychu ani bázně, jen aby byl svoboden; cizí přistěhovalec se staví na roveň usedlému občanu a občan přistěhovalci a cizinec zrovna tak.“ … „To se stává a mimo to i jiné takové menší věci: za takového stavu učitel bojí se žáků a lísá se jim, žáci pak nedbají učitelů a právě tak ani dozorců; a vůbec mladí se pokládají za rovné starší a hledí je předstihnouti v řečech i činech, starci pak drží s mladíky, napodobují je a jsou samý vtip a šprým, jen aby se nezdáli nevlídní a pánovití.“
    … „Krátce řečeno, shrneme-li všechny tyto jevy, pozoruješ, jak choulostivou činí demokracie duši občanů, takže se jitří a nemůže snésti nejmenšího omezení svobody, které by někdo přinášel. Neboť nakonec, jak víš, nedbají zákonů ani psaných, ani nepsaných, jen aby vůbec nad sebou neměli žádného pána.“

    Serja

    19.10.2014

    Nadčasové to určitě bylo, ale dovolil bych si tvrdit, že pro nás již zastaralé.

    Stammel

    20.10.2011

    "příručka pro tvůrce totalitních systémů"

    To byste mohla říci i o Orwellových knihách a bylo by to stejně "trefné". Ústava je utopií a utopie je obvykle kritikou společnosti, nikoli doslovným ideálem společnosti.

    Komentátoři pozor, ať se snahou být zajímaví povýšeností vůči klasickým autorům zbytečně nezesměšníte. Autority mají být vnímány kriticky, což neznamená s povrchní arogancí.

    stilgar1

    19.10.2011

    Platón byl ve své době jedinečný v tom, že dokázal propojit poetičnost s dialektickou formou psaní a se sdělením hluboké myšlenky, která se v jeho dílech téměř vždy nachází. U Ústavy je tomu trochu jinak – zejména proto, že byla zřejmě psána v mnohem delším časovém úseku, než ostatní věci, takže vychází najevo, že se preference autora celkem dost měnily. Nicméně, stále to stojí za to.
    P. S.: Nazvat to "příručkou pro tvůrce totalitních systémů" zavání velmi silně hloupostí, neboť má-li někdo alespoň špetku rozumu, po přečtení tohoto díla a po uvědomění si toho, v jaké době žil Platón, nebude moci říct něco takového. Tím ale zajisté netvrdím, že realizace platónského státu v dnešní době by nebyla totalitní…:-)