Spolčení hlupců Stažení (Přečtěte si online.Download) zdarma kniha PDF, ePub, Kindle

Posted by

Spolčení hlupců

Pulitzerovou cenou oceněný, dnes již kultovní, humoristicko-satirický román z barvitého prostředí New Orleansu. Hlavním hrdinou je Ignácius Reilly, dnes už legendární postava, výstřední třicátník s akademickým vzděláním, který odmítá pracovat a žije se svou ovdovělou matkou až do dne, kdy se jeho matka rozhodne, že Ignácius si prostě musí najít práci…



Kniha v českém jazyce!


Stažení Spolčení hlupců zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:


Spolčení hlupců (0.00 EUR)


Stažení Spolčení hlupců zdarma kniha:

MIRROR-2




Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto se musíte zaregistrovat kliknutím na některý z odkazů na této stránce:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!


    Originální název:

    A Confederacy of Dunces (1980)

    Žánr:
    Literatura světová, Humor, Romány
    Vydáno: , Odeon
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (139)

    Přidat komentář

    GraceC

    08. března

    Kniha mnohými nepochpená a odsuzovaná. Mně však okouzlila jak svými postavami, tak dějem a bohatostí po jazykové stránce. Spoustu slov jsem v životě snad neslyšela, tady jsou však užívána s naprostou samozřejmostí.
    Toole v knize klade důraz na to, jak je důležité dokázat se prosadit a nenechat ostatní, aby si z člověka dělali kus hadru. A to je něco, co spousta lidí neovládá. Nedokáží se projevit ani trochu asertivně a jenom se trápí.
    Mnoho malých příběhů mnoha různých postav autor poskládal do tohoto díla a všechny kousky utvořily čtivý a řekla bych po mnoha stránkách kouzelný literární poklad.

    trudoš

    11. ledna

    Tohle je opravdu kniha, na kterou čtenář musí mít věk a zkušenosti, stejně jako životní nadhled a smysl pro nesmysl. Jazyková obratnost Johna Kennedyho Tooleho je stejnou měrou kouzelná, jako ubíjející, protože nulová gradace příběhu, při níž sledujete nesympatického hrdinu, který pokazí prakticky cokoliv na co sáhne a pak to dá ještě za vinu někomu jinému, na to prostě musíte mít charakter.
    Na druhou stranu, když člověk odhlédne od obsahu a zaměří se na formu, nemá román absolutně žádnou chybu. Citovat by se dalo do nekonečna a pořád by vám v zásobě zbyla korba plná vynalézavé uštěpačnosti, hned po pytli famózních burleskních urážek.
    Ne vážně, miluju tuhle knihu. Ale je to vztah rovný neodbytnému pokušení drásat si pupínky od neštovic. Nic to však neubírá na skvělosti tohoto dílka, jež ocení jen někteří. Ti ostatní jej zatratí do horoucích pekel, přičemž nemůžu říct, že by jedna či druhá strana byla nějak pomýlená. Jednoduše pravý americký svéráz, jaký najdete jen jeden mezi tisícovkou.

    slawa.cap

    08. ledna

    Od držitele Pulitzerovy ceny jsem čekal trochu víc. Výborná satira a zajímavý námět, ale hlavní hrdina mi přišel, jako nejslabší část příběhu – jeho pasáže jsou příliš zdlouhavé a někdy až trapně groteskní. Ignacia bych charakterizoval jako tlustější a hloupější, ale sebevědomější verzi Sheldona Coopera. O to víc se mi líbili vedlejší postavy jako Jones a Lana, nebo Angelo. Trochu mě zklamal závěr, přišlo mi jako by chyběl a asi jsem čekal něco jako prozření.

    tsal

    08. ledna

    Jak těžké je najít ve Spolčení hlupců sympatickou postavu, blízkou duši, obdivování hodného hrdinu! Vlastně je to zhola nemožné. První polovina bytostí, na jejichž osudy narážíme, je zcela nesnesitelná, druhá snad má nějaké dobré vlastnosti, ale kvůli těm špatným bychom je ve své blízkosti stejně nestrpěli. Nadutost, egoismus, zarputilost až na hranici stupidity, utápění se v sebelítosti, zcestné a ničím nepodložené názory na svět, falešné dobrodiní… dalo by se pokračovat do nekonečna. Dokonce tu najdeme i předobraz dnešních extrémních liberálních levičáků! Na jakou špatnou vlastnost si vzpomenete, tu zde najdete v koncentrované podobě. Je to celé tak strašně absurdní a fantaskní, a přesto tak skutečné a každodenní. Humorné i děsivé. A rozhodně perfektní.

    Spolčení hlupců si Pulitzerovku bez debat zasloužilo. Zároveň se ale nedivím, že bylo tak těžké jej dostat mezi lidi. Není to kniha pro každého. Čtenář totiž musí být schopen se podívat do očí svým vlastním chybám a zasmát se jim.

    Ivan F

    31.12.2017

    Táto kniha bude vo mne rezonovať ešte veľmi dlho. Tak nesympatickú hlavnú postavu bude ťažké nájsť v inom románe. Spolu s nevtipnosťou a prvoplánovým humorom vo mne zostáva pocit, že kniha mala zostať nevydaná – byť vydavateľom, tiež ju odmietnem. Napriek tomu si svojich priaznivcov nájde, ale mňa kniha obsahovo, myšlienkami, štýlom, druhom humoru a vlastne všetkým minula širokým oblúkom. Napriek tomu to literárny odpad nie je. P.S. "Velebnosti, to je hnus."

    zarovicka4

    10.12.2017

    Stálo to hodně přemáhání tuto knihu dočíst, nebýt čtenářské výzvy, tak to asi vzdám…..hlavní postava mě nesmírně rozčilovala a celá kniha pro mě nebyla vůbec čtivá….hodně lidem se ale líbí, takže prostě jen nejsem ten správný člověk na tento druh literatury……

    magdu

    29.11.2017

    Nejoblíbenější kniha mého mládí, která mi pootevřela dveře ke svobodě, a to díky Ignáciovi a jeho osobitému stylu života. A hlavně, děsně jsem se u toho nasmála.

    iwosh

    22.11.2017

    Je to hezky napsané, dobře se to čte, ale nic mi to neříká, mám radši jiné žánry. Proč jsem to dočetl, protože jsem chtěl vědět jak to dopadne.

    Faila

    16.11.2017

    Hlavní postava mi byla nesympatická tak, jako snad nikdy dříve žádná jiná. Ale nejen ona, protože nesmírně arogantních a ve své aroganci zaslepených a tudíž opravdově hloupých postav zde bylo více. A arogance a s ní spojená hloupost jsou pro mě u člověka ty nejtěžší vlastnosti, vyvolávají ve mně někdy až nepříčetný vztek a těžko k takovým lidem/postavám hledám sympatie. A chování postav ke svému okolí, zejména pak Ignácia ke své matce, to mě místy doopravdy bolelo.
    Dalším důvodem, proč se mi tato kniha nakonec tak moc nelíbila, je prostě ten fakt, že mě nebavila. Jednotlivé postavy a příběhové linie mě moc nezajímaly a ve finále mě to vše ještě víc naštvalo tím, že nic nebylo řádně zakončené. A navíc místy byly ty příběhy dost na hlavu, což v jiných knihách chápu a oceňuji, ale zde mi to v kontrastu s jinými, naprosto běžnými situacemi prostě nesedlo.
    Humor má tato kniha svébytný, ale zjevně to není můj šálek kávy, zasmála jsem se zde jen párkrát – ačkoliv opravdu od srdce. Jazyk knihy je ale skvělý, autorovy obraty přišly někdy i mně opravdu mistrné. Zasazení příběhu do "barvitého" prostředí New Orleans by mi osobně přišlo zajímavější, kdybych v knize cítila atmosféru daného místa, ale za mě se tato kniha mohla odehrávat kdekoliv.
    Spolčení hlupců mi dalo opravdu zabrat a jen tak tak jsem ho dočetla. Osobně ho tedy nadprůměrně hodnotit nemohu, ale za to, že je dnes už kultovním dílem a má tak vynikající ocenění, mezi čtenáři i kritiky, jsem vděčná především kvůli autorovi, i když ten se této slávy bohužel nedožil.

    … několikrát v komentářích padlo, že "do toho člověk musí dospět", a tak dám téhle knížce ještě někdy v budoucnosti určitě šanci. Protože to, jak ji někteří zdejší čtenáři zbožňují, chci prostě zažít taky!

    Eremites

    03.11.2017

    Ufff, dobrat se ke konci téhle knihy mi dalo stejnou práci jako přebrodit moře plné husté, hutné, těžké ovesné kaše. S rozinkama.
    Ne, rozhodně to není špatná kniha. Autor oplývá mistrovskou schopností sarkasmu a ironie, kterou umí zabalit do lákavého intelektuálního balení. Ale já bohužel nejsem ten pravý druh homo lectorus, pro kterého byl tento ekvilibristický bonbónek určen. Ignácia a jeho matky (potažmo i ostatních hrdinů) mi bylo po celou dobu knihy spíše líto. Vlastně hodně líto. Těch pár komických situací, u kterých jsem se zasmála, nedokázalo vyvážit převládající pocit naprosté marnosti. Autor má výborný postřeh a pokusil se nacpat velké množství lidských slabostí, neřestí, úchylek a odchylek do tří set stran textu a několika postav, přičemž výsledek je pro mne tudíž takřka nestravitelný. Obzvlášť proto, že ty příšerné (leč v knize vtipně podané) vlastnosti Ignácia vidím (vlivem svého zaměstnání) takřka dnes a denně v lidech kolem sebe – samozřejmě, že ne v jednom člověku, ale jeden kousek tady, druhý tam…. a v reálu mi z toho až tak veselo prostě není.

    alabra

    22.10.2017

    Nemám ráda Haškovu satiru ve Švejkovi, nemám ráda Toolovu satiru v podobě Ignácia. Pro mě téměř nečitelné.

    mandari

    19.10.2017

    Knihu jsem přečetla v rámci výzvy již podruhé a opět mne velmi bavila 😀 😀

    elcapitano

    16.10.2017

    Lidstvu je potřeba více geometrie a teologie.
    Chvílemi jsem se smál, až se mi záklopka převracela, s postupujícím šílenstvím kniha nabývá i temnějších podtónů.
    Krásně přeloženo.

    AnjaVCL

    15.10.2017

    Ideální čtení pro všechny mongoloidy, kteří se nebojí trhlého jazyka. Jednoznačně velkou zásluhu na výsledném dojmu má i perfektní Kořánův překlad.

    Lucek

    08.10.2017

    Ach, Štěstěno, zlomyslná kokoto! …

    alef

    05.10.2017

    Chodí „trochu“ výstředně oblečený (zásadně má na hlavě naraženou zelenou loveckou ušanku) … je tlustý tak, že se skoro nevejde v kině do sedačky … má doktorát, a přesto je doma a nechává se živit svou taky dost svéráznou, matkou … a abych nezapomněla … jízda autobusem byla koneckonců jedním z podstatných formativních zážitků jeho života 🙂 … tak tohle je Ignácius … přesto, že je inteligenčně o několik stupňů nad běžnou populací … není to s ním vůbec jednoduché … jeho vztah k práci, k autoritám, ke společnosti vůbec, ale taky k matce je mírně řečeno problematický … má velký dar vyvolávat v ostatních (čtenáře nevyjímaje) depresivní až stísňující pocity … a taky tak trochu (no spíš víc než trochu) považuje za středobod světa jen a pouze sám sebe :-)… před čtenářem se začne odvíjet komický? (po pravdě řečeno, ani mi to zas tak nepřišlo, když to vezmete do důsledku, moc k smíchu to není :-)) … satirický? (tak to jo) příběh … naplněný spoustou až absurdních švejkovských situací z maloměšťáckého prostředí New Orleansu … příběh na jedné straně popisující dost zdrcujícím a frustrujícím způsobem úpadek lidské kultury … a na té druhé? … popisující prostě protivnýho, mrzutýho chlápka, taky dost rozmazlenýho, nabručenýho, pohrdlivě se vyjadřujícího o všem a o všech, kromě svého výsostného středobodu Já …

    "Slušný, podnikavý, spolehlivý, mírného založení." Dobrotivý bože! Co to chtějí za kreaturu? Obávám se, že pro koncern s takovýmhle světonázorem bych nemohl pracovat.“

    "Jsem anachronismus. Lidé si to uvědomují a protiví se jim to."
    "Mankote, synečku, měl by sis říct ‘Hlavu vzhůru’!"
    "Hlavu vzhůru?" opakoval po ní divoce Ignácius. "Kdo ti zasel do hlavy tuhle duchaprázdnou veteš? Odmítám ‘pozdvihat hlavu’. Optimismus mě plní ošklivostí. Je to zvrácenost. Od chvíle člověčího pádu je jeho jediným případným stavem ubohost."

    Messilina

    04.10.2017

    Trochu zvláštní, ale celkem čtivé.

    laepus

    02.10.2017

    Něco ve mně by rádo asi dalo i plných pět, ale většina je přece jen proti. Ignácius Reilly je totiž tak vychcaný a protivný hlavní hrdina, jak se nevidí a je absolutně neetické, jak mu pořád všechno prochází, jak pořád ničí všechno a všechny okolo sebe a on s ledovým klidem a absolutní lží do očí odvrací vše, co se na něj valí. Na jednu stranu je třeba ho obdivovat a smát se tomu, jak on se drze vysmívá všem okolo (no, vysmívá, spíš hrubě uráží), na druhou je mi prostě líto všech těch lidí okolo, kterým zničil život. Ale zas na třetí stranu, pokud byli tak hloupí a naivní, že se jím nechali obalamutit, asi dobře jim tak. Čte se to příjemně, jazykově je to na té nejvyšší úrovni. Chvíliemi to připomíná dokonce Mechanický pomeranč (odpornost hlavní postavy, pochopitelně nevraždí a neznásilňuje 🙂 ), Díky Jeevesi (ledový klid a vylhat se ze všeho) nebo Hostující profesory (uvolněnost šedesátých let). Možná se k tomu někdy vrátím a tu pátou nakonec jen přidám, protože i teď nad ní pořád uvažuju…

    Musvar

    15.09.2017

    Den kobylek byl na dosah, ale žádný Fénix se nevznesl z popele lidstva. Aj-vaj… Kdo zachrání mongoloidní ňoučata a houf pobloudilých sirot?

    snimcibdim

    10.09.2017

    Četla jsem dávno a příměr, že se mi v některých situacích "zavírá záklopka" používám v duchu dodnes. 😀

    Trina1

    25.08.2017

    Ne že by knížka nebyla čtivá, ale postava Ignácia mi byla tak odporná, že jsem to v půlce zabalila.

    meluzena

    22.08.2017odpad!

    S touhle knížkou jsem se nějak minula. Protrpěla jsem se jí před mnoha lety z úcty ke kamarádovi, který mi ji s nadšením půjčil, a už se k ní nehodlám vrátit. Asi na ni nemám záklopku…

    domovnicek

    21.08.2017

    Fakt sem se bavil. Prostě americkej Švejk a jeho neskutečný kokotiny kontra dzí us… jak bojoval s párkařským vozítkem a přitom bokem filozofoval o smyslu všeho, když jej zeFkovali zákazníci, ta jeho věčná záklopka, hádanice s "vyvolenou" aktivistkou i konečná happyendová "záchrana – jdem dobýt svět". Prostě paráda. 🙂

    LaCucaracha

    19.08.2017

    Kniha Spolčení hlupců je moje srdeční záležitost. Dostala jsem se k ní v pubertě, byla to moje první opravdu dospělácká knížka. Možná proto mě tak ovlivnila. Od té doby jsem ji četla už mnohokrát a mnohokrát ještě číst budu. Sedne mi jak p…. na h…. a nikdy se neomrzí. Pro mě jasná jednička navždy.

    IvikaS

    18.08.2017

    Nedočteno, odloženo.

    Terry11

    01.08.2017

    Tak jsem si přečetla, že někde od poloviny začíná kniha být vtipná a zábavná. No, trpělivost rozhodně nepatří mezi mé ctnosti. Takže odkládám s tím, že jednu hvězdičku dávám za jazykovou pestrost českého překladu, jednu za můj oblíbený New Orleans.

    pecka02

    11.07.2017

    Vážně mě překvapilo množství negativních komentářů. Pro mě to byla fajn satira. Člověk to prostě nesmí brát až tak vážně. Zasmála jsem se a velmi oceňuji překlad. Asi to není pro každého, ale mi se vážně líbila 🙂

    jenja

    18.06.2017

    Tři roky, od 15. června 2014, mám knihu v právě čtených. Dneska tento stav ukončuji. Vracet se k ní neplánuji, fakt mě to nechytlo.

    Vidlička

    18.05.2017

    Ještě pochopím, že kdo sáhne po této knize náhodou bez bližšího výběru, nepochopí, která bije. Ale jak může někdo, kdo si ji účelově vybere jako humoristickou, nenajít nebo nepochopit tu neskutečnou poklonuvyžadující záplavu neuvěřitelně inteligentního a přesto i komicky směšného humoru?! Asi jen takový člověk, z kterého si dělá legraci i kniha sama nejen dějem ale už v názvu… Omlouvám se za urážlivá slova, ale je to tak. Dávám pět hvězdiček, protože toto je opravdu perla, pro které jediné je mám vyhrazené. A dalších pět za geniální překlad, kde se jistě pan Kořán báječně vyřádil. (Pro rejpaly: Nejsem takový génius, za jakého se zde vydávám – taky jsem do tohoto skvostu musela dozrát a dala jsem ji až napodruhé)

    galadrielin

    15.05.2017

    Můj druhý pokus o komentář (první zdaleka nevystihoval pocity, které ve mě kniha vyvolala): V první polovině kniha utíká, těšila jsem se z barvitosti češtiny, bavila se Ignáciem, jeho matkou a ostatními. To se ale zlomilo v druhé polovině knihy, která mě začala neskutečně nudit – vše se stále opakovalo (ano, v životě to tak taky chodí, ale tady mi zkrátka vadilo, že vím, co asi bude následovat). Několikrát jsem u čtení usnula, a to se mi tedy nestává. Čeština pořád krásná, ale to hlavní se někam vytratilo. U této knihy stoprocentně platí, že si každý musí udělat svůj názor sám.