hledaseniki
2 11.10.2017
Kate Morton jsem objevila před lety, když u nás vyšel její román Tajemství letního odpoledne, díky právě tomuhle románu jsem v Kate Morton našla zalíbení a to i přesto, že nejsem velký obdivovatel ženských románů, ale přece jen se někdy najdou výjimky. Šepot vzdálených chvil byl v mé knihovně už dost dlouho, a teď v letních měsících nadešel čas si knihu přečíst. Hned na úvod musím říct, že jsem od knihy očekávala trochu víc, už jen díky předešlým dvěma knihám, které jsem četla, možná jsem očekávala víc. Příběh se odehrává opět ve dvou časových rovinách a je zasazen do zámku, který obestírá vcelku zajímavá historie. Postav je v příběhu celá řada, jenže tady se z nich dalo vyždímat mnohem víc, obzvláště pokud jde o sestry Blytheovy, svůj prostor měly, ale na to, že byly ve středu dění obou dějových linií, přišlo mi, že jejich charaktery nebyly úplně dotažené, což mě dost překvapilo vzhledem k tomu, že vím, že autorka to normálně zvládá. Do příběhu je zakomponovaná zajímavý příběh o Bahnivci (až knihu přečtete pochopíte), takže to má tajemný nádech. Celkové rozuzlení příběhu mě neposadilo na zadek, jak tomu bývá u jiných autorčiných knih, což mě docela zklamalo a to je také ten důvod proč je kniha slabší než její předchůdci. Navíc celková délka necelých 500 stran, byla jednoznačně moc a knize to neprospělo, protože by snesla o 100 stran méně. Kniha patří do edice světových bestsellerů, a s tím nemám problém, ale rozhodně si nezaslouží zlatou nálepku, jako její předchůdkyně, protože tohle by spíš sedělo na stříbro. Rozhodně nešlo o žádný příšerný román u kterého by jste se kousali nudou, to rozhodně ne, ale pokud znáte tvorbu Kate Morton tak víte, že její jiné příběhy jsou daleko lepší.