Hovory s T.G. Masarykem Stažení (Přečtěte si online.Download) zdarma kniha PDF, ePub, Kindle

Posted by

Hovory s T.G. Masarykem

Mimořádně ceněné dílo Karla Čapka vznikalo v letech 1928–1935 na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Spis vypovídá o prezidentově životě od dětství po jeho vstup do vysoké politiky. Seznámíme se s jeho pohledem na svět, s jeho ideály demokracie a humanismu a jeho politickými, náboženskými a filosofickými názory.

Edice: Spisy Karla Čapka ; sv. 20
Sestavil a doslov napsal Miloš Pohorský.
Typografie: Oldřich Hlavsa
Čsl. spisovatel vydal jako svou 6000. publikaci.




Kniha v českém jazyce!


Stažení Hovory s T.G. Masarykem zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:


Hovory s T.G. Masarykem (0.00 EUR)


Stažení Hovory s T.G. Masarykem zdarma kniha:

MIRROR-2




Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto se musíte zaregistrovat kliknutím na některý z odkazů na této stránce:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!


    Žánr:
    Literatura faktu, Literatura česká
    Vydáno: , Československý spisovatel
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (46)

    Přidat komentář

    tygřík2

    02. února

    Narodí se vůbec ještě někdy TAKOVÝ ČLOVĚK? A neobrací se v hrobě, když si ho "berou do huby" dnešní politici?

    gubesh

    27. ledna

    Musím se přiznat, hovory jsem četl pomalu a rád. Hlavně to ,,pomalu” bylo typické, pro tuhle knihu, která byla místy velmi náročná (nebudu skrývat, že v kapitolách o filozofii, jsem musel googlovat pojmy a všechny ty ismy). Cítil jsem to tak,že se tohle dílo ani nedá číst rychle, jednoduše proto, že celá knížka je plná Masarykových názorů, kréd, myšlenek. Na konci, jsem byl rád, že jsem se v tomhle ztotožnil s ,,pisatelem hovorů”, cituji :
    ,,Masarykova věta má být čtena pomalu, ne jedním dechem, dejte si s ní čas, a vydá vám nejenom svůj celý smysl, ale i osobní přízvuk a duchovní typus toho, jenž ji vyslovil.”
    Zcela určitě ji doporučuji všem, co mají zájem o naší historii a personu TGM, ale myslím si, že minimálně druhý díl hovorů ( celá knížka je ze čtyř dílů), by měl být přečten každým historicky vzdělaným Čechem a Slovákem.
    Nakonec ještě dodám, že je to kniha, která člověka obohatí, vzdělá, naplní láskou k vlasti, láskou k vědě, vzdělání, víře. Styl vyprávění TGM, podněcuje ke kritickému hodnocení jeho slov, ale možná vás i donutí k přehodnocení vaší ,,filosofie života”. Práce Čapkova na tomto díle, je skvělá, inspirativní a jistě musel být velice trpělivý. Ale i tak hlavní dík patří někomu jinému. Závěrem –
    Tatíčku děkujeme!

    ,,Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.”
    ,,Měříme život příliš jednostranně, podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit.”
    ,,Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.”

    legonka

    18. ledna

    Tuto knihu donesl můj 12ti letý syn ze školy jako vyřazenou knihu na sběr papíru…Jak může ZŠ vyhazovat do sběru takový skvost!!?Jiz po přečtení prvnich kapitol jsem byla uchvacena!Krasny nahled do zivota Masarykova zivota od narození,pohled na venkovský zivot a dobu 19.století za dob Rakouska Uherska,Masarykovy názory,které se v mnohém dají přenést do dnešní doby a dá se z nich čerpat!Povinná literatura!Stačí na jakékoli stránce knihu otevřít a vždy najdete větu,odstavec,který vás nutí se zamyslet.Nektere pasáže jsou velmi náročné a je potřeba na ně více času,ale kniha nádherná!

    Karborund

    16. ledna

    Nezbývá mi než souhlasit s předešlými komentáři.Masaryk pro mě není již pouze panem prezidentem, ale hlavně čistým, obyčejným, slušným člověkem bez mocenských manýrů.Tato kniha mi dala strašně moc do života.Je sice pěkné mít každou druhou ulici či náměstí pojmenovanou po něm, ale raději bych se snažil vštípit jeho myšlenky dnešní i budoucí generaci.Možná jsem naivní, ale nebyla by současná společnost jen přece dál?

    Paulus.1987

    15.12.2017

    Když je v současné společnosti nouze o morální autority, nezbývá než se ohlížet do minulosti. Knihu považuji za velké dílo, významný výsledek spolupráce dvou velikánů naší historie. Ačkoliv se některé pasáže nečtou snadno, např. ty filozofické, nic to nemění na faktu, že tohle by se zkrátka mělo číst. Zvlášť v této době.
    Četl jsem vydání z roku 1990 a v rámci zachování objektivního obrazu pana prezidenta bych ocenil kompletní vydání bez zásahů Masarykovy dcery Alice. Možná tento požadavek splňuje nejnovější vydání z roku 2013, nejsem si jistý.

    Antonín185

    22.11.2017

    "mohu odmítnout rozhovor spoluautorovi hry Ze života hmyzu?" 🙂

    1871

    23.09.2017

    Víc politik, státník, profesor nebo filozof? Velký muž v čele, vlastně každý muž v čele, to má těžké, když má zodpovědně rozhodnout a ovlivnit osudy ostatních. Jen psychopat, kterému je to naopak vlastní, to má asi jednodušší. Když tak člověk nahlédne, tak za sebe říkám, prezidentem osvoboditelem být nechci, tak jako to nechtěl on. Kdybych ale musel…

    pepa4081

    28.07.2017

    Karel Čapek nám tatíčka Masaryka asi maličko přikrášlil, za to ubírám hvězdičku. Jinak je kniha velice hezky psaná a poučná. Našim potentátům bych ji dal jako povinou četbu.

    kacimilek

    23.04.2017

    Je zajímavé seznámit se se životem a názory někdejšího československého hrdiny. Nejvíce oceňuji poslední část – skutečný rozhovor.

    eraserhead

    16.04.2017

    Tuhle knihu mám doma už hrozně dlouho ale vždycky jsem ji obcházel. Z velké části proto, že mi docela vadí adorace a nekritické vychvalování první republiky (jíž je Masaryk v podstatě symbolem) a tak nějak jsem si to promítal i do něj a téhle knihy. Ale nakonec se mi nevyhne žádná kniha a tak jsem se začetl. Masaryk je na tom u mě trochu stejně jako L. N. Tolstoj. Některé jeho názory a myšlenky jsou naprosto super, ztotožnil bych se s nimi, některé mi zase přijdou dost divné a v naprostém protikladu s mým smýšlením (u obou jde hlavně o otázku náboženství). Na knize mě hrozně bavily Masarykovy vzpomínky na dětství, mládí a studium, perfektní náhled do tehdejší doby. Následující část věnující se filosofii a náboženství asi nezaujme kdekoho. Poslední část knihy složená z Čapkových novinových článků o Masarykovi už není tak zajímavá, hodně věcí se v nich opakuje, mnohdy to jsou jen oslavné ódy, za něž by se nestyděli kovaní bolševičtí novináři (rozdíl je jen ten, že v případě dua Masaryk-Čapek to, zdá se, nikomu nevadí). Kniha jako celek je zajímavá. Možná ne k běžnému čtení, člověk asi trochu musí vědět, co mu poskytne a co v ní najde. 3.5*

    Mahuleno

    02.04.2017

    Konečně jsem se rozhodl, knihu vytáhnout z knihovny, kde už je docela dlouho. A dobře jsem udělal. Samozřejmě to není román a kniha není ani klasickým životopisem. V první části – Věk mladosti – Masaryk vypráví o svém dětství, krátce o klukovských hrách a zábavách. Potom škola – Brno, Vídeň a také Lipsko kde se seznámil se svojí budoucí manželkou Charlotte Garriguovou (Kapitoly Na školách, O školách, Universitánem…), ale už v této části je mnoho jeho úvah o tehdejším školství, církvi a dalších aspektech života. Samozřejmě už z pohledu dospělého, ale je zřejmé, že Masaryk se ke všemu vyslovuje s hlubokou znalostí problému, s náznakem možného řešení. A toto se projevuje v celé knize, tedy v jeho životě – když cítil a věřil, že má pravdu, dokázal za ní stát neochvějně. Čímž si samozřejmě vytvářel řadu ne právě přátelsky nakloněných odpůrců. To se mnohdy projevilo v hodnocení jeho osobnosti – zvláště v pozdějším historickém pohledu na Masaryka, což zřejmě přetrvává i u některých čtenářů. Sám Masaryk je ovšem schopen sebereflexe: "…je pravda a ochotně to připouštím, že jsem dělal i chyby. Ostatně jsem za ně vždycky dostal co proto."
    Život a práce – Masaryk se stává tzv. Privatdozentem na vídeňské univerzitě, ovšem bez platu, živí se, už tenkrát ženatý se dvěma dětmi, kondicemi a suplováním na gymnaziu. Zvažuje odchod do Německa, ale naštěstí dostává nabídku z Prahy, kde se zakládá česká universita. Zajímavé je, že ač zná několik jazyků, přiznává svoje obavy z češtiny.
    Masaryk hodně cestoval, za pozornost stojí postřeh po jeho první návštěvě Ruska: "Celkem jsem si odnesl z Ruska totéž, co Havlíček: Lásku k ruskému lidu a nechuť k oficiální politice a k panující inteligenci."
    Po příchodu do Prahy se seznamuje s českým novinářským a politickým prostředím a stává se později poslancem za mladočechy. Čte, píše, přednáší i stávkujícím dělníkům a iniciuje vznik Dělnické akademie. V této době se o něm mluví jako o socialistovi – sám říká: "Můj socialism, to je jednoduše láska k bližnímu, humanita."
    Po vypuknutí války zvyšuje svoji snahu o rozbití Rakouska-Uherska. Ve snaze získat spojence hodně cestuje, často na cizí pasy a inkognito, protože je v hledáčku rakouských a německých špehů. V Americe se připravuje na mírová jednání, zdůrazňuje potřebu držet se slovanskými národy, ale na druhé straně říká – patříme k západní demokracii. Tuto část knihy uzavírá poměrně stručná kapitola Úřad prezidenta, která je spíše opět úvahou, jak by prezidentský úřad měl vypadat a fungovat. Poslední odstavec této kapitoly je trochu dlouhý na citování, ale dal by se tesat zlatým písmem. Snad jenom zkráceně část vyznání: "….stoje u moci, nenacházím u sebe nižádného jiného mravního zákona ani jiného vztahu k bližním, k národu a k světu, než jaké mne řídily předtím…..nemusel jsem změnit nic na své víře v humanitu a demokracii, ani na nejvyšším mravním a náboženském příkazu lásky k člověku…"
    Třetí část knihy – Myšlení a život – už koresponduje s titulem knihy. Čapkovy otázky a Masarykovy většinou obsáhlé odpovědi. Bohužel úvodní kapitola Noetika – teorie poznání a část následující kapitoly Metafyzika je pro laického čtenáře, nepolíbeného filosofickými definicemi a pojmy, velmi problematická. Přiznávám, že pro mne přemírou – ismů byla v podstatě "nečitelná".
    V daších kapitolách Náboženství, Křesťanství, Církev a stát, Víra a věda a další jsou tyto filosofické otázky podány způsobem přijatelným a pochopitelným i "řadovému" čtenáři. Masaryk mj zdůrazňuje potřebu vzájemné tolerance ve vztahu vědy a církve. Zvláštní pozornost si podle mne zaslouží závěrečná kapitola třetí části knihy – Politika.
    V ní se potvrzuje skutečnost, že řada Masarykových úvah je ze současného pohledu poplatná době a situaci, ale většina z nich má univerzální platnost a jsou i dnes velmi aktuální, možná víc než jindy – Politická teorie a praxe, Dějiny a svět, Dějiny a my, Národ, Láska k národu, Demokracie, to jsou kapitoly, které by měly být povinné pro politiky a u nás předčítat před každou schůzí paramentu 🙂
    Masaryk byl nepochybně Evropan – viz jeho hodnocení Přemyslovců: "…to byla politika v pravém smyslu evropská … naše včlenění do širšího celku Evropy, jako naše zajištění na exponované cestě mezi východem a západem…" a "…poutal mě osud malých národů; viděl jsem pro ně jedinou cestu – politickou součinnost a vzájemnost hospodářskou i kulturní."
    Závěrečná čtvrtá část knihy Mlčení s T. G. M. se mi velmi líbila a Čapkovi se nepochybně povedla. Je to dobrý epilog a zvýraznění charakteru a osobnosti T. G. Masaryka.
    Já osobně jsem byl doslova fascinován šíří "záběru" T. G. M. a jeho vzdělaností. Po přečtení knihy můj pohled na Masaryka dostal nový rozměr.

    francouz

    25.03.2017

    Souhlasím s komentáři, že bohužel naše stávající vládnoucí garnitura, sice TGM zná, ale jenom jako posatvu z dějin, z kterých by stejně většina zkoušku složiti nemohla. Nicméně tu poctatu, kterou zde náš první prezident zanechal, tu nectí nikdo.
    Ano jde o pravdu a o lásku. Možná trošku vyšumělé pojmy řekneme si, ale v jeho slovech je skryto to základní, bez pravdy a lásky, nemůže člověk poznat člověka. Ano protože naše doba je založena na lži a nenávist, na závisti a na pomluvách. Nesnažíme se jeden druhého pochopit, nehledáme pravdu, ale laciné řešení, které je mnohdy lživé a hlavně mamonářské.
    Ano asi se změnila úloha církve a náboženství, i kluci na vesnici již nepotřebují umět pískat na pysky, luskat prsty, zápasit, chodit po rukách, střílet z praku, z luku, umět vylézt na každý strom…..
    Ale to jsou pouhé drobnosti, to ostatní je stále platné a mělo by nás zajímat.
    Ale nás opravdu spíše zajímají doktorské diplomy, než přirozené nadání, a to nemluvím o slušnosti a čestnosti, kterou zejména lidé, kteří si dovolují tvrdit ve svých výrocích, že jsou pokračovatelé tradic TGM, mě opravdu irituje a je mě z nich, za nás, trochu smutno.
    Toto by měla být povinná četba pro každého, kdo chce svůj život spojit se službou vlasti.
    Toto byla opravdu kniha, za kterou se jako Češi nemusíme stydět, bohužel jí nečetlo tolik lidí, kolik by mělo, protože pak by na Hradě seděl opravdu důstojný pokračovatel ideí našeho prvního prezidenta.
    Musím říci, že to nyní mám ještě umocněné filmem Masaryk, protože ta doba byla opravdu těžká, jejich rozhodování s tím, co nyní řeší figurky na Hradě, to je opravdu sranda….
    Protože ač čemukoli sloužíš drž se reality.

    Matoskah

    13.01.2017

    Pohled na kladné postavy historie se často průběhem času idealizuje. U pana Masaryka to ani není potřeba.

    Insignitka

    08.09.2016

    Zaujala mě ta sexuální pasáž… neubránila jsem se škodolibému smíchu :-)) Celkově dobré

    fojtikjirik

    21.07.2016

    V první části bylo zvláštní pozorovat Masarykovo mládí. Druhá část obsahovala i mnoho napětí a sporů (ani nemůžu uvěřit tomu, že člověk, kterého ještě na přelomu 19. a 20. století většina národa neměla v lásce, se po vzniku ČSR stal prezidentem). Třetí část pro mě byla nejlepší, protože obsahovala mnoho myšlenek, které jsou aktuální dodnes.

    Pavelkova-k

    08.05.2016

    Stále aktuální a inspirativní

    Mijagi

    19.04.2016

    Nesobecký, myslící v prvé řadě na národ, stmelující. Kam se tohle vytratilo u současných následovníků T. G. Masaryka? Tohle čtení by nemělo zapadnout v prachu regálů knihoven. Tenhle cenný Čapkův obraz by měl otevřít oči všem. Nechtějme v čele státu kreatury z laciného výprodeje "vládci aneb kupte si, co zbylo", chtějme toho, pod kým bude radost vytvářet společný demokratický a oduševnělý prostor. Hovory s T.G.M. jasně ukazují, že to není fikce ani dětinský idealismus.

    "Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky, a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že oni sami a tolik jiných žijí de facto jenom položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti."

    "Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. Poctivě vyložit, k čemu slouží nedokonalost, utrpení a tak dále, nedovedu; ale vidím, že člověk a lidstvo mohou a mají nedokonalostem čelit. Bez přemáhání překážek, bez naléhavých a někdy i bolestných příčin k jednání by život nebyl životem plným."

    "A věřte, nerad se ukazuju na veřejnosti. Kdybych byl mohl žít po svém, bylo by mně stačilo číst, študovat a psát třeba sám pro sebe; zkrátka poznávat… Jsem šťastný, mohu-li v klidu číst, a jsem podnes čtenářem. Nerad se seznamuju s lidmi, mám před nimi ostych; každé, i jen formální seznámení, je pro mne kus práce. To všechno mi dělalo politiku a veřejné působení těžší než jiným – proč jsem to tedy dělal? Protože jsem musel: to se ovšem snadno řekne, ale říkám-li to, není to výmluva, není to omluva."

    Marky.F

    04.03.2016

    Kniha plná mouder, úžasných myšlenek a námětů k přemýšlení. Byl to, jak sám říkal o jiných, krásný člověk.

    yenda1

    12.11.2015

    Kniha čtená nepřetržitě, takže přečtena nemůže být nikdy. V určitých mne neznámých cyklech si ji bez okolků vytáhnu z knihovny a čtu. Stačí pár odstavců, pár vět, několik myšlenek. Například nedávno prožitý čtenářský okamžik při kapitolce Starý strom. Na malém prostoru tří stran mnoho podnětů k zamyšlení. Zde výňatek:

    "A neztratit živý zájem: protože zájem, to je právě život sám, bez zájmu a bez lásky není života.
    Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že oni sami a tolik jiných žijí de facto jenom položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti."

    A to byl jen letmý kuk a námětů ke kontemplaci přehršel.

    Naprosto klíčovou částí knihy jest je třetí část: Myšlení a život. Několik desítek stran, které nenechají po hloubavých myšlenkách hladové čtenářstvo v klidu. Zde nastupuje tvůrčí čtenář, diskutující, odporující. Kontinuální čtení, které knihu nedovolí odložit s pocitem ukončenosti dává čtenáři šanci nahlédnout vlastnímu myšlenkovému vývoji. Souhlasím s čím jsem souhlasil před lety? Vyvíjím se? Nestojím dlouho na místě?
    Klíčovou pasáží jsem ji nazval pro koncentraci zásadních myšlenek, s kterými se bytostně ztotožňuji. Na samém vrcholu ční věta z diskuze o zlu světě:

    "Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé cítí člověk silněji."

    Mnoho let tuto větu, či pasáž, stále dokola převaluji ve své hlavě, promýšlím, odmítám, přijímám….
    Pokud bych měl doporučit nějakou knihu, její konkrétní část, tak tuto třetí. A co rozmluvy o poměru k náboženství, církvi; teorie x praxe; víra x věda; láska x sentimentalita; život prodchnutý tajemstvím?
    Víří mi hlavou mnoho dodatků, které bych zde rád vypsal, můj kručící žaludek však velí končit.

    Hrefna

    17.09.2015

    Kniha je plná ušlechtilých a krásných myšlenek a tak je potřeba si na ní udělat čas a přemýšlet nad napsaným. Jak by byl svět krásný, kdyby takto smýšleli a jednali všichni, ale čistých lidí jako on je však málo, hlavně v politice. Nevadila by mi delší pasáž o jeho životě, který stojí za vyprávění.

    Hajajan

    06.02.2015

    Osud T.G.M, tak jak jej zachycuje vlastními slovy (zachycenými Čapkem), mne zásáhl. Ta síla, čistota a přímost, která z jeho vypravování číší, dělá v mích očích z Masaryka největší Osobnost, která v naší zemi byla. Děkuji Čapkovi, že si dal tu práci, díky které si i my můžeme po sto letech znovuprožít dobrodružný a naplňující život T.G.M Pro mne osobně kniha a její poselství znamená velkou životní motivaci a silný impuls k přehodnocení svého způsobu pohledu na sebe a na svět.

    HTO

    08.01.2015

    Vynikající kniha!

    Výpisek: A jak tak běží řeč, začalo se mluvit, jak to bylo za války a kdy se kdo octl v nejhorší situaci. „Má nejhorší situace," začal pan prezident, „to bylo, když jsem za války přijel do Moskvy." A pak vypravoval, jak ho naši z revolučního Petrohradu poslali do Moskvy, tam že je klidněji. Vystoupil v Moskvě na nádraží — slyšet střílení. Jde pěšky do hotelu, ale před nádražím ho zastaví kordon vojáků, prý nelze dál, střílí se tam. Přece se dostal na náměstí, a tam se z obou stran pálí z ručnic a kulometů, na jedné straně kerenští, na druhé straně bolševici. „Jdu," vypravoval, „a přede mnou jde člověk, dá se do běhu a vklouzne do velkých vrat, která mu pootevřeli. Byl to hotel Metropol. Tož já za ním, ale zatím mně zabouchli vrata před nosem. Tluču na ně a volám: ,Co to děláte, otevřte!’ ,Jste náš host?’ volal na mne portýr. ,Jinak vás nemůžeme pustit, máme obsazeno!’ Nechtěl jsem lhát, tož jsem na něho vykřikl: ,Nedělejte hlouposti a pusťte mne!’ On se zarazil a pustil mne dovnitř." A tak dále; pan prezident se rozpovídal a vzpomínal na obléhání hotelu Metropol, na boje v Kyjevě a na „naše hochy", jak říká legionářům. Ale pisatele Hovorů upoutala jedna malá větička: to „nechtěl jsem lhát". Střílí se na moskevském náměstí, z obou Stran cvrnkají kulky o dlažbu i průčelí domů, a profesor Masaryk stojí před zavřenými vraty hotelu, kam ho nechtějí pustit. Kdyby řekl, že je tam hostem, byli by ho pustili hned; ale on ani v tu chvíli, kdy jde o život, nechce lhát. A pak to vypravuje, jako by se to rozumělo samo sebou, jen suchou a malou větičkou: „nechtěl jsem lhát." To bylo všecko.

    Tehdy poprvé zapsal a otiskl pisatel Hovorů slova pana prezidenta: jen pro tu jedinou malou větičku, aby nezapadla, aby si jí jednou někdo všiml, jak je krásná ve své prostotě a samozřejmosti.

    Marbo

    08.01.2015

    První setkání s TGM, byť zprostředkovaně přes pana Čapka. Náhled filosofie našeho prvního presidenta zaujme, jeho vzpomínky potěší

    kacaabba

    06.09.2014

    Na tuhle knihu mi nestačí ani těch pět hvězdiček. Pro mne mimořádný duchovní i duševní zážitek. Když zmiňuji i duchovní, uvádím to s plným vědomím, že nemám s Masarykem plný zákryt toho, co chápe ve víře a skrze víru v Boha on a co já. Nicméně dle biblického: strom se pozná podle svého ovoce. A já zde vidím ovoce dobré; ale stejně to bude Bůh sám, kdo bude soudit každého člověka.

    Janek

    13.08.2014

    Asi jsem se na knížku moc těšila, nakonec jsem byla trochu zklamaná.
    Sama jsem idealistka, nemůžu si pomoci, i Masaryk se mi zdá více idealistou než realistou…

    DolceVita12

    11.04.2014

    Nečtu mnoho chytrých knih a nerada se nechávám v knihách poučovat, ale tady je tolik moudra, že se stále k hovorům s TGM vracím a hledám. Asi to bude znít divně, ale podle mého je to "bible". Nástupce bible. Byla bych ráda, kdyby se četla ve školách povinně.

    kolagen

    08.04.2014

    Až na pár pasáží o vývoji církve, zajímavé čtení

    Lector

    16.02.2014

    Na Hovory s TGM jsem se chystal delší dobu, ale ne a ne trefit ten správný okamžik. Dokud jsem nenarazil na jejich audioverzi namluvenou Rudolfem Pellarem. Pak už jsem neváhal a pustil se do toho.
    Hovory s TGM jsou knihou, která ve mně vzbudila nejednoznačné dojmy, i když jako celek působí velmi příjemně a jsem rád, že jsem se do ní pustil. Některé pasáže jsem však doslova protrpěl. To není knihou jako takovou, ale světonázorem TGM, který mi prostě ne ve všech rovinách sedí.
    Díky této knize jsem se s velkou osobností našich novodobých dějin seznámil tak, jak jsem ji dosud neznal. A můj obdiv k němu opět vrostl.
    Velmi se mi líbilo Masarykovo vzpomínání na jednotlivá údobí jeho života a pak i komentáře k politice. Co jsem bezezbytku nevstřebal, byla prostřední pasáž věnovaná různým filozofickým aspektům. Ano, Masaryk byl profesorem filozofie a člověkem k povídání na toto téma nejvýše povolaným. O filozofii mluví velmi zajímavě a zasvěceně, ale prostě se některé jeho názory, zejména ty týkající se náboženství a víry, rozcházejí s těmi mými a nemohu je přijmout. Na druhé straně bych jiné z fleku podepsal.
    Slova TGM působí velmi uváženě, klidně a harmonicky. Jistě se o to nemalou měrou přičinil i K. Čapek a v neposlední řadě i interpret mluvené podoby R. Pellar. Právě díky jeho hlasu jsem měl pocit, že poslouchám přímo Masaryka. Opravdu té knize hodně pomohl.
    Samozřejmě, Hovory s TGM nejsou knihou „před spaním“. Je třeba o ní uvažovat. Byť byla stvořena před nějakými osmdesáti lety, mnohé její pasáže lze bez uzardění předčítat i dnes. Nezasvěcený čtenář by ani nepostřehl, že vznikaly jako důsledek situace za první republiky.
    Protože se ocitáme v knižním webu, vytahuji jeho postřehy o knihách. TGM byl velký čtenář. Četl knihy v originále v několika jazycích. Jeho postřehy o literatuře jsou zajímavým svědectvím své doby.
    Hovory doporučuji všem, kteří se zajímají o to, „odkud přicházíme a kam jdeme“.

    Joges

    25.12.2013

    Není to zrovna jednoduché čtení, ale je to četba na úrovni, při které si čtenář uvědomí, jak těžce si Masaryk vyšlapal cestu k vrcholu, a že post prezidenta republiky si vydobyl právem. Kniha má dobrý rozjezd. Kapitolu o dětství, studiích a o knihách jsem přečetl se zájmem, politika a filozofie mě už ve čtení poněkud brzdila. Osobní boje, pády a úspěchy v R-U byly velmi zajímavé (obdivuji Masaryka, že ustál mnohá obvinění, nařčení a z několika procesů šikovně vybruslil), válečná doba (cestování a diplomacie) mě pak doslova dostala. Tolik hrdinných činů a informací o jednáních, které směřovaly k vítěznému mírovému konci, jsem ani nevěděl. Závěrečná kapitola Starý strom pak překvapila i potěšila. A za celou touto knihou stojí skromný spisovatel Karel Čapek, který po devět let všechno to vypravování, vzpomínání a vyptávání poněkud mlčenlivého prezidenta pečlivě sepisoval a uspořádal do Hovorů s TGM. Zkrátka léty prověřená a dobrá kniha, ač místy nelehká, mě nadchla a přesvědčila. Po zásluze a bez delších úvah udílím plný počet bodů.

    Dejo Vi

    25.11.2013

    Mnoho lidí vnímá, že tu byla nějaká osobnost, která pomohla k utvoření Československa. Nějaký Masaryk, slavný a důležitý pán. Míním, že drtivá většina našeho národa avšak nezná jeho hlavní myšlenky, vize a vůbec kým byl a jak se dostal k politice.