Ke stažení (Přečtěte si online) knihy v populárních formátech
Posted by 
MIRROR-2
| Originální název: |
The House at Riverton (2007) |
| Žánr: |
Literatura světová, Romány |
| Vydáno: | 2009, Ikar (ČR) |
| více informací… |
Kniha je úžasná! S napětím jsem četla o osudech šlechtické rodiny, k nimž přichází mladičká Grace jako služka na začátku 1. světové války, o jejich tajemstvích, která měla zůstat navždy skryta, až jsem se dostala k tragickému závěru, který mě hluboce zasáhl.
Kate Mortonová píše stylem, který dokáže čtenáře strhnout, má vždy výborně promyšlený děj, dokonale vykreslené postavy a nejen to – příběh se vám dostane pod kůži a ještě dlouho po přečtení poslední stránky ho máte v paměti.
Vždy, když čtu knihu od této autorky,nestačím se divit, jak to umí se slovy,jak barvitě dokáže popisovat a vcítit se do psychologie postav (samozřejmě velkou chválu překladu). Tento příběh je chvílemi zdlouhavý,předvídatelný, ale i přesto napínavý. Nebyl to jenom příběh,co mě na knize zaujalo, ale kniha donutí člověka přemýšlet…. O co všechno se ochudíte, když žijete život někoho jiného…..
Bohužel jsem se do této knihy nedokázala začíst a asi po 120 stranách jsem ji odložila. Třeba se k ní ještě někdy vrátím.
Poměrně zdlouhavá knížka, která ovšem stojí za přečtení. Hlavní hrdinka mě sem tam rozčilovala svými životními rozhodnutími, ale to také znamená, že ve mě vzbudila emoce. Velké plus má příběh za vykreslení změň v anglické společnosti i to, že ukazuje, jak jednoduše lidé přicházejí o své sny…. Což mě motivovalo se na ty moje znovu více zaměřit! 🙂
Tato kniha mě velmi bavila. Líbí se mi doba, ve které se odehrává. Mám ráda staré domy a jejich příběhy. Autorku jsem si velmi oblíbila, četla jsem od ní také Šepot vzdálených chvil. Nemůžu říct, která z těchto dvou knih se mi líbila více. Zaujaly mě obě. Každá má své kouzlo a přitom v obou se odhaluje nějaká tragedie významného rodu/rodiny. Jak jsem již řekla, knížka mě bavila. Líbilo se mi, že to je psané formou vzpomínek a prolíná se to s dnešním světem. Děj odsýpal celkem rychle, ovšem místy se poněkud táhl. Avšak mě to neodradilo, neboť jsem byla napjatá, jak se to nakonec vše vlastně semlelo. Těším se na další knihy od paní Mortonové. 4*
Někdy se stane, že kniha, na kterou dlouho čekám a moc se těším mě pak nezaujme a nebaví. Tato mě vůbec nechytla. Za hezkým obalem se skrývala jen prázdná nuda, dlouhé táhlé pasáže, zbytečné popisy . Občas to oživilo prolínání dvou časových linií , velmi obdivuhodné, mě je jen polovina z toho co bylo Grace a nepamatuju si co bylo před pěti lety. Nevšední téma a atraktivní prostředí mě nudilo tak, že jsem přeskakovala a pak ještě víc. Být to první kniha od autorky už ji nevyhledávám, ale Tajemství letního odpoledne bylo výborné.
Líbila se mi, nepřekvapila, místy mi přišla až táhlá a děj neodsýpal, ale odpočinkový účel splnila a jelikož jsem velkým fanouškem Panství Downton, nemohu jinak, než doporučit !
Prvni kniha od této autorky se mi tak líbila,že jsem ji rok sháněla,než mi ji sestra pořídila k vánocům. Já ji měla půjčenou z knihovny a v obchodech nebyla. Až přes databázi ji sestra sehnala. Šťastné jsme byly obě. A nedám na tuhle spisovatelku dopustit a mam všechny její tituly,jen škoda že nemají obal jako v angličtině,ty se mě líbí více.
Od téhle spisovatelky asi nejslabší kniha kterou jsem od ní četla. Děj mi příjde takový utahaný, dá se říci, že dle mě celkem nudné povídání, vše se rozuzlí na konci knihy v pár stránkách… nicméně je to šílený příběh.
Kniha, kterou si ráda přečtu ještě jednou (někdy)…
Příběh od roku 1914 a dál… Ráda čtu o této době, tady je to zase něco jiného-příběh popisuje jak život komorné Grace, tak rodinu žijící na panství Riverton.
Kniha je hodně překvapivá a některé zvraty mne hodně překvapily.
Zpočátku mi kapku dělaly problémy časy, ale zvykla jsem si.
Bohužel z důvodu nedostatku času jsem četla knihu déle, než je u mne obvyklé, tak jsem si knihu tak nevychutnala, jak bych chtěla. Tak snad příště.
Za mne moc hezký příběh, jen konec… Ale život je takový…
Mortonová je pro mě trochu lepší červená knihovna. Lepší v tom, že postavy nejsou úplně ploché, zápletka bývá přeci jen promyšlená a ne úplně prvoplánová. Proto když hledám nějakou relaxační oddechovku, tak po ní ráda sáhnu. Krom toho miluji edwardiánskou Anglii, takže kniha mi splnila to, co jsem od ní čekala: oblíbené dobové kulisy a nenáročné potěšení.
PS: snad jen ty přebaly by nemusely být tak kýčovité, člověk aby se s tím styděl ukazovat 😀
Krásný výlet do života anglického šlechtického sídla začátkem 20. století, do vztahu panstva a služebnictva a do překotných společenských změn, které přišly po první světové válce. Klidně mohlo posloužit jako inspirace pro seriál Panství Downton, jak některými postavami, tak dějovými liniemi.
Příběh ze začátku opravdu plyne pomaleji. Vlastně celé vysvětlení a zápletka se odehrají ani nemrknete. Pokud čekáte klidný romantický příběh, tak jste na omylu. Většina knihy opravdu plyne v klidu a pohodě, ale nemohu to považovat za knihu, u které si člověk odpočine. Sice se mi kniha moc líbila, líbí se mi i autorčin styl… Ale vůbec netuším kolik hvězdiček…
Další krásný životní příběh z Anglie v začátku 1. světové války. Kniha mi nepřipadá rozvláčná, děj postupuje pomalu. A styl vyprávění této autorky se mi líbí, moc toho o té době nevím. Tak doporučím a autorku dávám do oblíbených.
Čekal jsem červenou knihovnu a nakonec se z toho vyklubal velice zajímavý zážitek.
Vzpomínky téměř stoleté dámy na její mládí, kdy působila jako služebná a později komorná v jednom šlechtickém rodě, její přirozená loajalita k panstvu, změny, které přinesla 1. sv. válka nejen do života, ale i do vztahů v konzervativní Británii, proložené příběhem z konce 20. stol., který ukazuje hloubku proměny, které 20. století přineslo, spolu s překvapivým závěrem, to všechno je koktejl, který knihu v mých očích katapultoval téměř ke 100% hodnocení (a možná se tam s odstupem i dostane – zatím tak 90 %).
Jen poznámka k adriane9: Královna Viktorie zemřela v r. 1901, v roce 1914 už byl po smrti i její následník Edward VII., a i když viktoriánské pokrytectví ještě bylo ve vyšších kruzích přítomné, Anglie Jiřího V. byla podstatně jiná.
Velice zdlouhavá a zkraje nezáživná kniha. Oproti Zapomenuté zahradě se to nedá srovnat. Kdyby byla kniha psaná z pohledu Hannah užila bych si ji více, ale Grace mi nijak neprirostla k srdci, to její špízování a chování před panstvem mě iritovalo. Naopak ale chválím popis budovy, dobového oblečení a chování panstva, miluji viktorianskou éru. Víc než děj vás zaujmou právě tyto popisky. Zkuste se začíst se a vydržet rozuzlení na konci.
Kniha byla trochu zdlouhavá, hodně se popisoval život služebnictva, i když se v něm v podstatě nic nedělo. K závěru se kniha sice četla dobře – bylo tam víc akce, ale pokud by autorka opravdu vybrala jen to nejdůležitější, tak je kniha poloviční.
Mám ráda knihy Kate Mortonové a moc. Ale než se dohrabu alespoň doprostřed knihy, je to trochu boj 🙂 Ono se to čte strašně pěkně, je to hezky, mile napsané, opravdu výborně jsou tady vykresleny 20. léta, sympatické hlavní postavy, ale během čtení jsem se několikrát přistihla, že se na knihu moc nesoustředím, nebo při ní večer až moc rychle usínám. Zase na druhou stranu, to mrazení a naskakování husí kůže v závěru, kdy se pospojují všechny dílky příběhu, za to opravdu stojí. A to Kate opravdu umí! Chtěla jsem dát během čtení za 3, ale za druhou půlku a závěr 4 zaslouženě 🙂
Mám ráda Kate Mortonovou, ale Dům u jezera se mi četl špatně. Rozčilovala mě Grace, jak se vůbec nevyjadřovala, jen to její: "ano, paní" a "ne, paní" a když se konečně jednou vyžvejkla, tak to byl průšvih.
Na můj vkus trochu moc zdlouhavé vyprávění, hodně popisné. Příběh byl docela zajímavý, ale víc mě zaujal teprve v závěru, takže mě kniha spíš zklamala.
Opět skvělá kniha. Sice byla až dost popisná, co se týkalo života na panství, ale ani to jí neubralo na kvalitě a nikde jsem se nenudila. Líbilo se mi jak se autorka zaměřila jak na milostný život jak Hannah, tak Grace. Konec mě dost překvapil. Vůbec by mě nenapadlo, že Graceiina neznalost těsnopisu bude v tomto příběhu tak důležitá.
Kate Mortonová je úžasná vypravěčka. Ani na chvíli jsem se nenudila a i její zdlouhavější popisy se mi zdály malebné, hladící po duši…jako bych vše viděla Graceinýma očima. A i když se některé události daly předvídat, knize to na přitažlivosti určitě neubralo. Právem si zaslouží to nejvyšší hodnocení.
Úžasná kniha, napínavé od začátku až do konce. Konec je nečekaný a hodně k zamyšlení. Ještě teď mám husinu..:)
Moje první kniha od této autorky a určitě zkusím další. Dobře se četla, ale myslím si, že se až nápadně veze na vlně popularity Panství Downton a podobných televizních seriálů.
Příběh se mi opět líbil. I tady bylo do samého konce několik možných variant, jak by se mohl děj do finále ubírat a na tu správnou možnost si čtenář počká do poslední chvíle. Autorka v knížce pěkně vystihla myšlenku, která mi hodně uvízla v hlavě: "Když se tak ohlížím, všechno do sebe zapadá: první rok jejich manželství se přihodily jisté události, které položily základ pro věci příští. Tenkrát jsem je nepostřehla. V běžném životě se mezníky přikrádají potichu. Procházejí bez označení a bez povšimnutí."
Člověk si ani neuvědomí, jaká drobná událost může věci v životě vychýlit na úplně jinou dráhu….
Mám z knihy dobrý pocit. Je pravda, že některé části v knize jsou zbytečné, ale nějakým způsobem mi tam patří. Asi je to tím, že jsem si zvykla na styl psaní paní Mortonové. Je to takové …..
Čtu a říkám si proč to vlastně čtu, takové nijaké, co se z toho může vyklubat? Jenže čím déle čtu, zjišťuji, že se mi postavy v knize pomalým způsobem dostávají pod kůži a já s nimi ráda trávím večer, že se z toho nudného děje stává něco opravdu zajímavého.
Dům u jezera je hodně romantická kniha ale napsaná tak, že si to člověk snad ani neuvědomí. 🙂
Jak jsem se podle recenzí knihy bála, musím říct, že jsem spokojená. Za sebe mohu říct, že je to přesně to, co jsem tak čekala.
